07.11.2022Mgr. A. Kudláčková Přečteno: 537x

Kytice v Klicperově divadle

Co se vám vybaví jako první, když se řekne Kytice? Zemřela matka a do hrobu dána? Na topole podle skal zelený mužík zatleskal? Nechoď dceruško k jezeru? Hrej si – tumáš kohouta? Dej sem dítě? Hoj ty Štědrý večere, ty tajemný svátku?

Žáci devátých ročníků se 21. října právě na zdramatizovanou Erbenovu Kytici vydali do Klicperova divadla do Hradce Králové. Někteří na prknech viděli ryze hororové prvky, někteří v jednotlivých baladách cítili motivy lásky, viny, odpuštění. Herci nám představili balady Kytice, Zlatý kolovrat, Holoubek, Štědrý večer, Vodník, Poklad a Svatební košile. Měli jsme možnost porovnávat verzi knižní, divadelní i filmovou. Vidět herce naživo, být s nimi v jedné místnosti a prožívat veškeré emoce, které se odehrávají na jevišti, s nimi, bylo dechberoucí! A jaký by měl být odkaz Kytice našemu věku? „Kdybychom jako lidé, kteří si vyprávěli starodávné pověsti, uměli lépe trestat viny, určit míru odplaty, hledat spravedlnost, vážit si světlých dnů, povýšit etiku na životní princip, žilo by se nám lépe. Ano, i bychom byli lepší." (Deník Právo, 21.10.2014) 

 

Andrea Kudláčková a Radka Petráková