Základní škola Heřmanův Městec

V měsíci dubnu mi kalendář připomněl, že mě čeká jedno drobné, nevýznamné jubileum a vzhledem k tomu, že se datum téměř shodovalo s datem jednoho z mých žáčků, tak jsem se mu o něm zmínila. To, co následovalo bylo neuvěřitelné a předčilo všechny mé představy. Děti začaly tím, že tabuli do posledního centimetru popsaly a pomalovaly krásnými přáníčky a vyrobily mi papírové dorty v nadživotní velikosti. To byl ale teprve předvoj. Když jsem přišla následující týden do školy, ohromením mi doslova spadla čelist. Ti moji malí třeťáčci se dokázali dohodnout, a i vytvořit jakýsi plán úkolů, kdo co zařídí a přinese. Když jsem přišla do třídy, tak z lavic byl vytvořený dlouhý stůl, na kterém byl ubrus, přípitek, dorty a v nich určitý a přesný počet svíček, balónky, květiny, no zkrátka vše, co k oslavě patří. Při vstupu na mě vystřelili konfety a sborově začali zpívat píseň. O dárcích ani nemluvě. Děti mají můj neskonalý obdiv. Dokázaly něco takového vymyslet, naplánovat, vyřešit neshody a problémy, dojít kompromisů, rozdělit role, zaznamenat důležité, nezapomenout na své úlohy, celé to zrealizovat v určeném čase a dotáhnout do konce. Za mě se tedy jednalo o velmi zdařilý projekt pod vedením samotných dětí, při kterém si osvojily řadu důležitých kompetencí. Tímto jim ještě jednou velmi děkuji a oceňuji i podporu a jejich rodičů.

 

Mgr. Horáková Iveta