Základní škola Heřmanův Městec

Přistavený autobus před školou na nás čekal již v 7.00 hodin, a tak jsme mohli vyrazit. Cesta byla poměrně dlouhá. Krátce jsme se zastavili na čerpací stanici, minuli Prahu a horu Říp a dorazili na místo určení.

Cestou ke vstupní bráně do Malé pevnosti jsme minuli Národní hřbitov, v jehož prostorách se každoročně konají tryzny. Ujal se nás pan průvodce, který nám vypravoval o historii Terezína a Malé pevnosti. Dozvěděli jsme se, že Terezín vznikl za Josefa II. jako vojenský komplex a součástí jeho opevnění byla i Malá pevnost, která sloužila v 19. století jako vojenská věznice a káznice. V době 2. světové války se celý Terezín stal ghettem a malá pevnost policejní věznicí gestapa, odkud vězni putovali do dalších věznic a koncentračních táborů. Procházeli jsme několika dvory, kde bylo rozhodováno o životech lidí. Přes první správní dvůr jsme prošli dvorem ženským a mužským, kde probíhaly ranní a večerní apely vězňů. Podívali jsme se do hromadných cel, kde bylo vězněno až 90 lidí. Pro naši skupinu se 43 členy tam bylo příliš těsno. Nahlédli jsme do samotek, kobek bez světla, viděli jsme prádelnu, koupelnu, umývárnu bez vody, izolaci pro nemocné. Nejtěžší osud ze všech vězněných tu měli Židé. Prošli jsme i jednou z chodeb v pevnosti v délce asi 500 metrů. Prohlídka skončila na čtvrtém dvoře, který byl budován až ke konci války Zhlédli jsme také krátký film o Terezíně a navštívili expozici Muzea ghetta v bývalé škole. Celkově jsme tu strávili přes dvě hodiny.

Po asi hodině cesty do Lidic jsme opět vystoupili u dalšího památníku na smutnou dobu 2. světové války. Lidice byly vypáleny 10. června 1942 jako pomsta nacistů za atentát na R. Heydricha. Zhlédli jsme informační film o událostech v Lidicích. V prostorách expozice muzea jsme si prohlédli historické dokumenty, předměty a fotografie. V Lidicích byli muži zastřeleni, ženy odvezeny do koncentračních táborů a děti, které nebyly vhodné na poněmčení, byly otráveny výfukovými plyny ve speciálně upravených autech. Poslouchali jsme tu úryvky z dopisů dětí svým příbuzným a rozhovory s těmi, kteří ty hrůzy přežili. Prošli jsme území bývalých Lidic, zastavili jsme se v místech Horákova statku, kde byli zastřeleni muži, v místech kostela a školy. Před Pomníkem dětských obětí od Marie Uchytilové, který tvoří 82 lidických dětí, jsme se na památku vyfotografovali.

Pozastavit se a zamyslet se nad osudy lidí v těchto místech je určitě pro nás všechny velmi důležité.